Ekonomika letos zvolní na 1,2 %, inflace dosáhne 12,3 %

Ministerstvo financí vydalo dubnovou makroekonomickou predikci ČR. Hospodářský vývoj bude podle ní zásadně ovlivněn ruskou agresí a změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů.

„Současný a hlavně budoucí vývoj je zatížen extrémní nejistotou plynoucí z války na Ukrajině. Třeba průměrná inflace, u které aktuálně letos počítáme s růstem 12,3 %, je extrémně citlivá na vývoj cen těžko předvídatelných energií. Pro ilustraci, pokud by ve druhé polovině roku vzrostly volatilní ceny energií zhruba o pětinu, podle našich modelových výpočtů by to vyvolalo jednoprocentní zvýšení průměrné inflace,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Vyšší inflace nám podle aktuální predikce přinese zhruba o 6 miliard korun vyšší inkaso DPH pro státní rozpočet. Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny,“ doplňuje Zbyněk Stanjura.

Ekonomický růst

Ekonomika ČR v roce 2021 vzrostla o 3,3 %. Kladně k růstu přispěly všechny složky domácí poptávky, nejvíce změna stavu zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu se zbožím růst ekonomiky silně zpomalilo.

V roce 2022 bude hospodářský vývoj zásadně ovlivněn ruskou agresí a změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Při všeobecné nejistotě pracujeme se scénářem, že se hlavní negativní dopady budou koncentrovat do 2. čtvrtletí. Celoroční tempo růstu české ekonomiky by mělo zpomalit na 1,2 %. Růst by měl být tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Spotřebu domácností však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Saldo zahraničního obchodu by růstovou dynamiku nemělo téměř ovlivnit.

Vývoj inflace a míry nezaměstnanosti

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 12,3 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během 2. čtvrtletí měla kulminovat nad úrovní 13 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen by měly významně přispět ceny ropy, elektřiny a zemního plynu. Zvýšené náklady firem se pak promítnou do cen zboží a služeb. Proinflačním směrem budou působit také problémy v dodavatelských řetězcích a mzdové náklady v soukromém sektoru. Zvýšení měnově politických sazeb však oslabí domácí poptávkové tlaky a přispěje k posílení kurzu koruny k euru, což bude mít protiinflační efekt. V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 4,4 %. K dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky by se přitom meziroční inflace měla přiblížit až v závěru příštího roku.

Na trhu práce se dále prohlubují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, který je patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a letos by se mohla snížit na 2,5 %. Vlivem zpožděných efektů slabého růstu v letošním roce by se však míra nezaměstnanosti mohla v roce 2023 nepatrně zvýšit na 2,6 %.

Celou predikci si můžete přečíst ZDE.