Zaměstnavatelé jsou proti diktátu zaručených mezd v soukromém sektoru

Hospodářská komora dlouhodobě prosazuje automatický valorizační mechanismus, který by odpolitizoval zvyšování minimální mzdy a zaměstnavatelům by umožnil předvídat mzdové náklady. Proto oceňuje návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který takový mechanismus od roku 2025 zavádí. Novela zákoníku práce, kterou má dnes projednat vláda, ale zachovává – byť i v redukované podobě – již překonaný, nefunkční systém zaručených mezd. Hospodářská komora proto apeluje na vládu, aby svůj záměr ještě přehodnotila.

„Systém zaručených mezd je zbytečnou státní regulací mezd v soukromém sektoru, aniž by se jakkoli zohledňovala produktivita v různých oborech nebo hospodářské výsledky konkrétní firmy. Neexistuje přitom žádný rozumný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly další sazby, než je sazba minimální mzdy. Pokud státní správa trvá na institutu zaručeného platu pro své zaměstnance, nechť si jej ponechá pouze pro státní správu,“ tlumočí postoj podnikatelů k návrhu novely prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Podnikatelé přitom nerozumí tomu, proč vláda zaručené mzdy nezruší, když by ji v tom v poslanecké sněmovně patrně podpořila i část opozice. Například bývalá ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO se v minulosti několikrát vyjádřila, že zaručené mzdy zbytečně zatěžují podnikatele.

„Byrokracie a regulace dusí naše podnikatele a obzvláště to platí pro ty, kteří mají zaměstnance. Potřebují flexibilní pracovní trh, který bude rychleji reagovat na měnící se potřeby, a proto by stát neměl zaměstnavatelům ani zaměstnancům svazovat ruce zákonem, jakou mzdu si dohodnou v jednotlivých profesích,“ je přesvědčen Zdeněk Zajíček.

Hospodářská komora s návrhem na úplné zrušení systému zaručených mezd přišla před osmi lety a po celou dobu diskuze o tomto návrhu považuje za liché, že se k zaručeným mzdám tolik upínají odbory, když je tento systém dlouhodobě nefunkční, mimo jiné obsahuje neúplný seznam profesí, který nebyl nikdy aktualizován. Dnešních osm pásem zaručených mezd navazuje na 12 stupňů tzv. minimálních mzdových tarifů, které se zavedly v roce 1992, přitom v roce 2006 při svém zavedení byly zaručené mzdy přijaté pouze na omezenou dobu, než dojde k nastartování kolektivního vyjednávání.

Tzv. skupiny prací určuje stará příloha nařízení vlády (č. 567/2006 Sb.), ale trh práce se neustále mění a logicky se v průběhu času mění i nároky na výkon různých povolání. Třeba tam, kde dříve nebylo běžné používání strojů, je dnes nezbytnou podmínkou pro výkon povolání. „I kdyby úředníci dokázali upřesnit náročnost jednotlivých povolání a sestavit jejich asi nekonečný seznam, nebyli by jej schopni tak rychle aktualizovat. Přicházejí nové profese a zanikají jiné a nároky na výkon jednotlivých profesí se mění,“ uzavřel Zdeněk Zajíček.