Komentář k přetížené trati Přerov – Ostrava

Emanuel Šíp: Přetížená trať Přerov – Ostrava vyžaduje účinné řešení

Praha, 15. června 2020 – Již delší dobu neustále roste dopravní zátěž na koridorové trati Přerov – Ostrava se smíšeným provozem. Tam se musí vejít všechny segmenty železniční dopravy s různými rychlostmi (dálková osobní doprava, regionální a příměstská osobní doprava, rychlá i běžná nákladní doprava). Dojde-li k provozním poruchám, řeší se obvykle na úkor nákladní dopravy. To je tím vážnější, že jde o součást nákladních evropských koridorů RFC5 a RFC9, přičemž neexistuje žádná použitelná alternativa, jíž by bylo možné v případě potřeby odklonit nákladní dopravu. Problémy průvozu vlaků vznikají také při výlukách z důvodu údržby trati nebo při mimořádnostech.

Daná situace vytváří omezení také pro významně rostoucí kombinovanou dopravu, kterou na trati Přerov – Ostrava reprezentují přepravy velkých kontejnerů, výměnných nástaveb a intermodálních návěsů, které jsou v rostoucí míře uskutečňovány z terminálů na Ostravsku (Paskov, Šenov) i v sousedním Polsku. Silný nárůst nákladní dopravy v úseku Přerov – Ostrava lze navíc očekávat po otevření trati Koralmbahn a základnového tunelu Semmering v Rakousku, tj. významného zjednodušení průchodu železniční nákladní dopravy přes alpské hřebeny v trase Baltsko-jaderského nákladního koridoru RFC5, v roce 2025, resp. 2027.

Ke komplikacím nejen pro nákladní železniční dopravu přispívají i plánovaná výluková opatření při rekonstrukci trati Lipník nad Bečvou – Drahotuše. Předpokládá se zde trvání jednokolejného provozu v délce 721 dní během 3 let. Jak uvádí spolek ŽESNAD.CZ, nebude v takovém případě v rámci 24 hodin provezeno průměrně 71 vlaků. Je třeba dodat, že souběžně dochází k realizaci dalších staveb na trase, a to v úsecích Petrovice u Karviné – Dětmarovice a v uzlu Přerov. Je žádoucí, aby Správa železnic usilovně hledala řešení, byť z pozice zadavatele staveb obtížné, i proto, že její činnost by měla sloužit v prvé řadě zájmům zákazníků – dopravců.

 Nákladní dopravci proto čekají s velkou nadějí na realizaci pilotního úseku VRT Přerov – Ostrava. V této části trasy Rychlého spojení 1 Praha – Ostrava v současnosti probíhají práce na studii proveditelnosti. Zahájena byla v srpnu 2019, dokončení se předpokládá letos v říjnu, tedy pokud to koronavirová krize nezhatí. Následně by měla proběhnout příprava stavby, jejíž realizace by odtížila stávající trať od velmi časté dálkové osobní dopravy. Se zahájením stavby počítá ministerstvo dopravy v roce 2025. Bylo by žádoucí tento termín ještě přiblížit.

Určitě si pilotní úsek VRT Přerov – Ostrava zaslouží co nejrychlejší přípravu a realizaci, zvláště pokud jeho trasování není sporné, na rozdíl např. od budoucího vedení VRT Praha – Ústí nad Labem a průchodu rychlých vlaků pražským uzlem. Věřme, že se studii proveditelnosti, která jej má řešit, vyhnou obtíže, které provázejí ostatní studie věnované VRT tak, aby skutečně mohla nejpozději v plánovaném roce 2025 začít výstavba a poté k roku 2030 došlo ke zprovoznění daného pilotního projektu VRT, a tím k odstranění vleklých problémů spojených s touto přetíženou přepravní trasou. Byl by to také účinný příspěvek k elektromobilitě v nákladní dopravě, a tím ke snižování uhlíkové stopy.

Emanuel Šíp, předseda Dopravní sekce Hospodářské komory České republiky