Antibyrokratický balíček I. i nadále počítá se zbytečně přísnými sankcemi pro firmy

Tzv. Antibyrokratický balíček I., který dnes (31. 8. 2022) projedná vláda, je zatím pouze obecným popisem vytipovaných oblastí pro omezení administrativní zátěže českých firem, nikoliv již návrhem konkrétních novel příslušných zákonů. Upozorňuje na to Hospodářská komora ČR. Ta k materiálu poslala podrobné připomínky, vláda je v meziresortním řízení většinově vypořádala tak, že je klasifikovala jako nové návrhy s tím, že budou obsahem Antibyrokratického balíčku II. 

„Doufali jsme, že po několika kolech diskuzí s představiteli podnikatelské veřejnosti bude mít předkládaný materiál rovnou podobu řádného legislativního návrhu, který bude přímo obsahovat konkrétní změny jednotlivých právních předpisů,“ sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Situaci čteme tak, že v některých resortech je třeba ještě zlomit odpor k větší liberalizaci podmínek podnikání,“ dodává Dlouhý.

Podle Hospodářské komory by proto bylo účinnější, aby se v Antibyrokratickém balíčku I. objevily již konkrétní návrhy změn zákonů v gesci jednotlivých ministerstev. Pro stát i podnikatelskou sféru by tím byl návrh mnohem přehlednější a bylo by pro ně snazší odhalit největší legislativní problémy pro české firmy, ale také nesmyslná nebo přežitá ustanovení. Komora je v tomto směru připravena poskytnout Úřadu vlády ČR i ministerstvům know-how k systémovému sestavování podobných přehledů na základě svých zkušeností s vývojem a provozem Právního elektronického systému. Podle něho jen z 21 základních předpisů vyplývá pro firmy 1 719 povinností.

Návrh vlády např. neřeší zmírnění nepřiměřeně tvrdého postupu při podávání kontrolních hlášení. Hospodářská komora proto požaduje prodloužení lhůty k odstranění nedostatků zjištěných v kontrolním hlášení příslušným finančním úřadem a úplné zrušení sankce v případě odůvodněného prodlení s podáním kontrolního hlášení (např. je-li doložena nemoc odpovědné osoby). 

„Stávající přísnost sankcí a krátkost stanovených lhůt žádným způsobem nepřispívá ke kultivaci podnikatelského prostředí a drakonické postihy nejsou projevem vstřícného přístupu státu k podnikatelům. Naopak – takto koncipované sankce jen zvýrazňují zbytečnou nevyváženost vztahů mezi povinnostmi státu k podnikatelům a naopak,“ dodává Dlouhý.

Podnikatelé sdružení v Hospodářské komoře také požadují v rámci snížení byrokratické zátěže zrušit pracovně-lékařské prohlídky vedle první kategorie také pro druhou kategorii zaměstnanců. Práce v druhé kategorii mají na zdraví zaměstnanců vliv jenom výjimečně. U těchto prací nejsou např. překračovány hygienické limity stanovené příslušnými právními předpisy. 

„Není proto důvod, proč omezovat zrušení pracovně-lékařských prohlídek pouze na kategorii první. Zrušením této povinnosti také u druhé kategorie by jednoznačně došlo ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, které by navíc výrazně ulevilo i poskytovatelům lékařských služeb,“ uzavírá Dlouhý.

Hospodářská komora nedávno upozornila, že se podnikatelská svoboda za posledních pět let snížila. Hlavním důvodem je to, že stát na podnikatele uvaluje nové povinnosti, které s podnikáním nesouvisí. Počet nových povinností ukládaných podnikatelům se přitom má podle analýz analytiků a legislativců Hospodářské komory v následujících měsících a letech zvyšovat.

Podnikatelé si také stěžují na nejednoznačnost právních předpisů. Jako příklad lze uvést, že úřady v různých městech pro stejnou agendu vytváří vlastní pravidla místo toho, aby vůči klientům z řad podnikatelů postupovaly standardizovaně. Úřady si také stejnou agendu vykládají odlišně. Velké kompetence úředníků ve spojení s množstvím regulatorních povinností podnikatelů tak zbytečně vytváří ztížené a nepřehledné podnikatelské prostředí.

Miroslav Beneš
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY