Podnikatelské svazy souhlasí se zavedením ochrany úst a nosu ve firmách

Podnikatelské organizace chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích za podmínek, že budou povinné v režimu osobních ochranných prostředků a vláda stanoví rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office. Dnes v noci (24. února 2021) se na tom dohodly největší podnikatelské organizace, jejichž členové zaměstnávají většinu zaměstnanců v zemi. O zavedení povinnosti roušek nebo respirátorů ve firmách vláda jedná od dnešního rána.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner o tomto návrhu podnikatelů informovali předsedu vlády Andreje Babiše dnes ráno.

V dopise uvedli, že vzhledem k nové povinnosti nosit respirátory třídy FFP2 ve vymezených prostorech, nedoporučují vládě, aby stejné zdravotnické prostředky požadovala v homogenních pracovních prostředích. V opačném případě by vznikl nedostatek pomůcek pro specializovaná pracoviště, školy a veřejnost.

Šéfové podnikatelských organizací svůj návrh zdůvodňují také tím, že plošná povinnost ochrany dýchacích cest v podobě respirátorů třídy FFP2 by pro řadu zaměstnavatelů znamenala značnou finanční zátěž, a proto by bylo nutné řešit s touto novou povinností určitou finanční kompenzaci. V zájmu reálného naplnění nově ukládaných povinností by přivítali pomoc ve formě výkladu právních předpisů povinností souvisejících s používáním osobních ochranných prostředků ve vztahu k zaměstnancům, kteří se dnes v některých případech jejich používání brání, a stejně tak ve vztahu k zaměstnancům, kteří se vyhýbají dobrovolnému testování, organizovanému jejich zaměstnavateli.

Výjimku z povinnosti nosit OOP by podle svazů měly mít osoby pracující ve výrazně ztížených podmínkách, například v horkých průmyslových provozech, a také některé osoby se zdravotním postižením v chráněných dílnách. Vláda by podle zaměstnavatelů měla ve svém usnesení vymezit rozumné výjimky, například u práce mimo vnitřní prostory, práce z domova a u zaměstnanců v oblastech zemědělství, lesnictví, stavebnictví, povrchové těžby nebo u kuchařů. Zakrytí nosu a úst podle nich dává smysl tam, kde dochází ke kontaktu zaměstnanců nebo se zákazníky.

Podnikatelé mají rovněž zato, že by vláda neměla nařizovat nové přestávky zaměstnanců, jak požadovaly odbory. Mohly by totiž paralyzovat výrobu v provozech.

Podnikatelské organizace připomínají, že navzdory výpadkům pracovních sil, kdy podniky mají zaměstnance v karanténách nebo pečují o děti, většina podniků dělá maximum, aby vytvořila takové podmínky pro práci, aby se zaměstnanci na pracovištích cítili bezpečně a mohl se udržet provoz. Podniky proto přehodnotily organizaci práce, přijaly zvýšené hygienické standardy, do provozů zavedly moderní technologie pro čištění vzduchu, měření teploty nebo trasování zaměstnanců a některé nechávají zaměstnance pravidelně testovat.

Pokud jim to charakter podnikání umožnil, rozdělily zaměstnance do týmů či skupin, které se nesetkávají na pracovišti v jeden okamžik, zavedly směnný provoz, upravily rozvrh směn nebo umožnily zaměstnancům práci z domova. Zaměstnancům zajišťují ochranné pomůcky a dezinfekci a důrazně po nich žádají, aby dodržovali nově nastavená pravidla.

Zdravotničtí experti působící v podnikatelských organizacích se rovněž zabývali návrhem odborářů na týdenní lockdown, i přestože odbory zaměstnavatele nijak nekontaktovaly k dialogu o této možnosti.

Návrh odborářů na týdenní uzávěru okolo velikonočních svátků podle podnikatelských organizací není zázračným receptem na covid-19, o čemž se přesvědčily země, které jej zavedly. Ani tím nejtvrdším lockdownem se mobilita obyvatelstva nezastaví zcela bezvýhradně. Už jenom proto, že zaměstnanci vybraných odvětví nejen v kritické infrastruktuře budou muset do zaměstnání, přičemž se do práce musí i dopravit. Lidé by měli mít možnost i během uzávěry nakoupit si potraviny a základní potřeby, musí být prováděny nezbytné opravy. Velké potíže by měly i nepřetržité provozy, které jsou náročné na odstavení, a ještě náročnější na uvedení do provozu.

Odborníci na zdravotnictví v podnikatelských svazích nevylučují, že až by lockdown skončil, mohlo by krátkodobě dojít ke snížení počtu nemocných. Zanedlouho by se ale zvýšila mobilita obyvatelstva, aby si lidé vyřídili vše, co během uzávěry nemohli. Epidemie by tak mohla udeřit ještě větší silou než před uzávěrou. A jestliže za nárůstem počtu nemocných je snižující se ochota lidí dodržovat vládní opatření, ani prodloužení volna o svátcích o další týden nebude zárukou, že se rodiny nebudou navštěvovat nebo nevyrazí na výlety do přírody.

Podnikatelé jsou rovněž přesvědčeni, že mimořádná opatření mají posuzovat epidemiologové a hygienici, nikoliv odboráři. Ani odboráři nemají křišťálovou kouli, z níž by mohli věštit, jak bude vypadat epidemická situace za měsíc. Proto návrh odborů považují za lacinou snahu upoutat na sebe pozornost v médiích.

Miroslav Diro 
Hospodářská komora České republiky