Postup vlády k parametrům jednoho univerzálního kompenzačního programu je podle Komory nepřijatelný

Hospodářská komora České republiky se zásadně ohrazuje proti způsobu, jakým vláda odsouhlasila záměr Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí zjednodušit dosavadní systém vyplácení podpor podnikatelům či zaměstnavatelům, jimž vláda zakázala nebo výrazně omezila výdělečnou činnost. Podpora má být vyplacena těm podnikatelům, u kterých došlo k poklesu tržeb o 50 a více procent, přičemž zaměstnavatelé by měli mít nárok na 500 korun za zaměstnance a den. Hospodářská komora naopak pozitivně přijala navýšení kompenzačního bonusu OSVČ na 1 tis. korun denně, což dlouhodobě navrhovala.

Hospodářskou komorou zastřešených 127 oborových podnikatelských svazů, unií, asociací, klastrů a řemeslných cechů, jejichž více než 25 tisíc členů zaměstnává 3,3 milionu zaměstnanců, požádalo vládu, aby s Hospodářskou komorou otevřela diskusi o úpravě parametrů a sloučení kompenzačních programů do jediné podpory už 17. prosince loňského roku.

Hospodářská komora proto od začátku ledna úzce spolupracovala s ministerstvem průmyslu na tvorbě univerzálního a administrativně jednoduchého programu, pracovně označovaného jako program poslední záchrany nebo covid 2021, který by nahradil doposud roztříštěné odvětvové programy, byl spravedlivý vůči všem podnikatelům a díky němuž by na podporu dosáhli podnikatelé, kteří dosud propadali sítem podpor. Podle tohoto programu by na kompenzaci měli nárok ti podnikatelé, kterým meziročně poklesl obrat alespoň o 20 %, přičemž žádat o pomoc by mohly i polouzavřené podniky, a nejen přímí dodavatelé uzavřených a polouzavřených firem, ale i vládní uzávěrou postižení subdodavatelé.

Hospodářská komora byla připravena diskutovat – a se zástupci státu také diskutovala – i o alternativním programu, který by vyšel z kompenzace v určité procentuální výši univerzálních nákladů podnikatelů (zejména odpisy, nájemné, leasing, energie a další média, pojištění podnikání) s výjimkou mzdových nákladů, které ošetřuje program Antivirus, respektive budoucí kurzarbeit.

Poslední podněty k programu Hospodářská komora adresovala ministerstvu průmyslu – v dobré víře, že jej resort zapracuje – tento víkend. Prezidium Hospodářské komory proto dnes na svém jednání označilo za nepřijatelné, že se o tom, že se celá dosavadní diskuse včetně nezbytnosti dokompenzování ztrát utržených v loňském roce hodí pod stůl, dozvěděla až ze včerejší tiskové konference vlády. Členové prezidia upozornili, že princip paušální platby za zaměstnance neobsahovala žádná z variant předložená Hospodářské komoře ministerstvem průmyslu k vyjádření.

Na vládní tiskové konferenci ministry průmyslu a financí ohlášený záměr kompenzovat podnikatelům podle počtu zaměstnanců – tedy jen podle jediného kritéria, navíc často zcela odtrženého od nemzdových nákladů i výnosů – bude nerovný a nespravedlivý.

Ministr průmyslu na tiskové konferenci uvedl, že každý, kdo má vlivem vládních uzávěrek propad obratu o 50 % a více, bude dostávat 500 Kč na zaměstnance. Pokud má tedy 10 zaměstnanců, získá 5 000 Kč za den, za 30 dní je to celkem 150 tis. Kč. Takový úzce zaměřený přístup ale nezohledňuje ani principiální rozdílnost nákladů v různých odvětvích, ani různorodé modely podnikání.

Například provozovatel vesnické hospody platí nájem dvacet tisíc korun měsíčně, přičemž provozovatel restaurace v centru hlavního města platí za nájem 400 tisíc korun za měsíc. Nyní při srovnatelném počtu zaměstnanců a zrušení programu Covid Nájemné bude kompenzace obou restauratérů stejná. Odlišné jsou i další náklady, výše úvěrových závazků, zajišťování služeb, servisování strojů, jiná je energetická náročnost.

Zvýhodněni pak budou ti, kteří zaměstnávají zaměstnance například za minimální mzdu, znevýhodněni budou naopak ti, kteří zaměstnávají několik pracovníků na dohody nebo u kterých jsou služby restauračnímu zařízení dodávány i osobami samostatně výdělečně činnými.

Kompenzace „přes zaměstnance“ je nevýhodná také pro ty, u kterých charakter podnikání nevyžaduje mnoho pracovních sil a je principiálně postaven na nákladných investicích do technologií, prostor a vybavení, příkladem jsou třeba ski areály, fitness centra a jiná sportoviště.

Zásadní je také fakt, že zaměstnavatelé byli nuceni pod tíhou vládních zákazů propouštět zaměstnance. Pracuje u nich tak dnes méně zaměstnanců než vloni, což v případě, že výše kompenzace bude odvozena od aktuálního stavu zaměstnanců sníží sumu podpory, přičemž všechny ostatní náklady pokračují v nezměněné výši.

Program tak nezohledňuje ani závazek vlády daný podnikatelské veřejnosti, že stát dokompenzuje rok 2020. Stát přitom podle analýzy Hospodářské komory o pokladním plnění státního rozpočtu za rok 2020 vloni poskytl podnikatelům méně peněz, než kolik původně předpokládal. Pomoc státu určená pro podnikatele a zaměstnance soukromého sektoru byla o zhruba 40 % nižší, než byla vládou deklarována ještě na jaře loňského roku.

Ačkoliv nový program může být pro určité případy podnikání přijatelný, podle Hospodářské komory tato situace nasvědčuje tomu, že vláda nechce nést odpovědnost za to, že přijatými zákazy lidem znemožnila nebo výrazně omezila výdělečnou činnost podnikatelům a jejich zaměstnancům a že se nově nastaveným parametrem „na zaměstnance“ snaží jen marketingově přesvědčit veřejnost, že podnikatelům jsou pokrývány náklady za uzavřené provozovny a zajištěno jejich živobytí, zároveň ale chce, aby pomoc byla co nejmenší.

Hospodářská komora proto vyzývá vládu, aby se vrátila k původním principům diskutovaného programu, a tedy aby stát podnikatelům kompenzoval podnikatele buď podle poklesu tržeb, nebo souboru nákladových položek.

Miroslav Diro 
Hospodářská komora České republiky