Zvýšení limitu pro registraci k DPH sníží drobným podnikatelům administrativní zátěž

Poslanci budou dnes (19. 11. 2020) rozhodovat také o zvýšení ročního limitu obratu, jehož překročením vzniká podnikateli povinnost platit daň z přidané hodnoty. Česká republika tento práh, dnes na úrovni 1 milionu korun za posledních 12 kalendářních měsíců, nezměnila od svého vstupu do EU, čímž se nezohlednil cenový vývoj v uplynulých 16 letech. Navýšení prahu na 2 miliony korun, anebo alespoň na 1,2 milionu, jak někteří poslanci navrhují, Hospodářská komora podporuje. 

Díky tomu by se podnikatelům snížila administrativní náročnost podnikání. Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibydou mu totiž nové povinnosti. Musí řádně zaevidovat daňové doklady a zpracovávat a podávat pravidelně daňová přiznání k dani z přidané hodnoty. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost.

Samozřejmě, pokud konkrétnímu podnikateli i s nižším obratem z různých důvodů vyhovuje být plátcem DPH (např. kvůli vazbám na obchodní partnery, kteří sami jsou plátci daně), měla by být nadále zachována možnost dobrovolné registrace k DPH.

Například Polsko zvýšilo práh pro registraci k DPH z 150 000 PLN na 200 000 PLN od 1. ledna 2017 právě proto, aby se polským podnikatelům snížila zátěž související s daňovou agendou a administrativní zátěž polských finančních úřadů.

Zvýšení limitu obratu z 1 milionu na 1,2 miliony Kč nebo 2 mil. Kč navrhl poslanec Jan Hrnčíř. Navýšení limitu na 2 miliony korun navrhl také poslanec Vojtěch Munzar.

Analytici a legislativci Hospodářské komory České republiky provedli rozbor všech pozměňovacích návrhů k novému daňovému balíčku. Daňový balíček, který čeká závěrečné 3. čtení, mimo jiné zavádí stravenkový paušál pro zaměstnance nebo navyšuje sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Poslanci k vládnímu návrhu, který má změnit některé zákony v oblasti daní od ledna 2021, předložili 63 pozměňovacích návrhů. Někteří z nich například navrhli zvýšit limit povinné registrace k DPH na 2 miliony korun tržeb ročně nebo rozšířit okruh daňové uznatelnosti očkování zaměstnanců. Jiní kupř. usilují o to, aby zaměstnanci neměli nárok na peněžitý příspěvek na stravování od zaměstnavatele.

Hospodářská komora identifikovala pro podnikatele a tuzemské hospodářství škodlivé, či naopak příznivé návrhy změn nového daňového balíčku. Poslancům adresovala stanoviska za členy Hospodářské komory a doporučení, které pozměňovací návrhy ovlivňující podnikatelské prostředí v ČR přijmout, a které nikoliv.

Mimořádné odpisy nově pořízeného majetku

Hospodářskou komorou požadovaná daňová opatření k obnově ekonomiky po koronavirové krizi zahrnují mimořádné odpisy nově pořízeného hmotného majetku, zvýšení hranice odepisovatelného majetku nebo zpružnění odpisování nehmotného majetku. O těchto změnách jednali podnikatelé s ministryní financí Alenou Schillerovou už během léta na půdě Hospodářské komory v pražském Florentinu (komentář ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče zde).

Státem podpořené firemní investice budou pro úspěšný restart národního hospodářství zásadní. Hospodářská komora proto plně podporuje příslušné návrhy garančního rozpočtového výboru. Alternativní zvýšení hranice pro odpisy pro hmotný i nehmotný majetek na 80 000 Kč navrhl i poslanec Mikuláš Ferjenčík, který ve svém pozměňovacím návrhu upozornil, že současně platný limit 40 000 Kč pro hmotný majetek platí v § 26 zákona o daních z příjmů v nezměněné výši již od roku 1998. Navrhl proto zvýšit limit pro hmotný i nehmotný majetek na novou úroveň ze současně platných 40 000 Kč pro hmotný a 60 000 Kč pro nehmotný majetek a software.

Snížení spotřební daně z motorové nafty

S ohledem na obecnou roli přepravních nákladů v celkových nákladech na produkci zboží i služeb Hospodářská komora podporuje snížení spotřební daně z motorové nafty. Tato podpora je dána rovněž environmentální souvislostí se zeměpisnou polohou ČR, kdy tranzitující kamiony kvůli relativně vysoké ceně pohonných hmot netankují u tuzemských čerpacích stanic, a nepřispívají tak do národního rozpočtu na ošetření tzv. negativních externalit, přestože vypouštějí emise na území ČR. Hospodářská komora předpokládá, že se změna daňové sazby alespoň z části promítne do ceny motorové nafty.

Zrušení superhrubé mzdy

Hospodářská komora vždy podmiňovala a podmiňuje případné zrušení superhrubé mzdy souběžným snížením daňového zatížení. Tím se rozumí nejenom to, aby se celkově snížil objem placené daně, ale aby změna ani nebyla provázena systematickým zvýšením individuálního daňového zatížení žádné skupiny poplatníků. Hospodářská komora doporučuje poslancům při výběru příslušného pozměňovacího návrhu přihlédnout také k rozpočtové udržitelnosti zvoleného řešení. Proto má smysl při vyšším jednorázovém výpadku závazek konsolidovat veřejné rozpočty, nicméně navrhované roční tempo konsolidace schodku o 0,5 % HDP je podle názoru Hospodářské komory příliš neambiciózní. Sněmovna má na výběr dva v zásadě akceptovatelné způsoby zrušení superhrubé mzdy – z dílny ODS a ANO. S komunistickým návrhem výrazně zvyšujícím progresivitu daně ani se sociálnědemokratickým zvýšením zákonné sazby pro OSVČ Hospodářská komora ČR ale nesouhlasí.

Zvýšení základní slevy poplatníka na dani z příjmů

Návrhy zvyšující základní slevu na dani z příjmů fyzických osob jsou pro všechny živnostníky a další drobné podnikatele příznivé. Aktuální výše slevy byla nastavena před 12 lety, účinek slevy se tak postupně snižuje tím, jak rostou jejich příjmy. Případné zvýšení slevy je však třeba posuzovat v kontextu dalšího souběžného snížení daňového břemene a dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů. Příliš masivní zvyšování slevy je tak z pohledu Hospodářské komory ČR diskutabilní. Obdobně se Hospodářská komora ČR staví k obecně – v souvislosti s koronavirovou krizí – opodstatněnému dočasnému zrušení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění OSVČ.

Zvýšení spotřební daně z tabáku a daně z hazardních her

Ačkoliv je Hospodářská komora obecně proti zvyšování daní, respektuje prioritu dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů. Proto nemá zásadní výhrady k případné únosné úpravě selektivních daní v podobě doporučené garančním rozpočtovým výborem. Za únosnou změnu ale rozhodně nepovažuje výrazné, v relativně krátkém časovém sledu opakované zvýšení daňového zatížení jednotlivé komodity nebo aktivity, které by bylo v rozporu s legitimními očekáváními dotčeného byznysu, třebaže je motivováno domnělou škodlivostí dané komodity nebo aktivity. Příkladem nežádoucí změny je návrh zvýšit o více než polovinu zdanění loterií.

Příspěvek zaměstnavatele na stravování – stravenkový paušál

Hospodářská komora vládní koncept příspěvku zaměstnavatele na stravování podporuje. Oceňuje jeho jednoduchost a férovost. Proto nesouhlasí např. s návrhem na vypuštění možnosti peněžitého poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům, které požaduje poslanec Petr Dolínek, ani s návrhy, které novinku složitě regulují, jako je návrh poslance Jana Hrnčíře zakotvit do zákona povinnost, aby zaměstnanci používali příspěvky od zaměstnavatele na stravování (ať už stravenky, nebo i peněžitý příspěvek, který nově navrhuje ministerstvo financí) pouze na stravování ve formě hlavního jídla.

Hospodářská komora pochopitelně doporučuje schválit návrhy, jejichž cílem je odstranění legislativně technických nesrovnalostí, příkladem je pozměňovací návrh předsedkyně rozpočtového výboru Miloslavy Vostré dodatečně ošetřující nedostatky výborem již doporučeného návrhu.

Rozšíření okruhu daňově uplatnitelných očkování zaměstnanců

Koronavirová krize znovu ukázala, jak zásadní je pro zaměstnavatele lidský kapitál. Hospodářská komora také proto doporučuje uzákonit daňovou pobídku k očkování. Rozšířit okruh daňově zvýhodněných očkování na očkování mimořádné a provedené čistě na žádost zaměstnance navrhla poslankyně Věra Kovářová. Pokud by její návrh poslanci přijali, okruh podporovaných očkování by se rozšířil i na chřipku, žloutenku, černý kašel a další, přičemž související výdaj by byl zahrnut do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v rámci péče o zdraví zaměstnanců. Takový výdaj by si tedy zaměstnavatelé mohli odečíst ze základu daně.

Zvýšení prahu, kdy se podnikatel povinně stává plátcem DPH

Hospodářská komora dlouhodobě podporuje zvýšení registračního prahu u DPH. Podnikatel se plátcem DPH musí stát povinně, pokud jeho obrat přesáhne 1 milion korun za uplynulých 12 po sobě jdoucích měsíců. ČR tento práh nezměnila od svého vstupu do EU. Vláda by už jen s ohledem na cenový vývoj v uplynulých 16 letech měla operativně vést po vzoru jiných členských zemí jednání o odsouhlasení přiměřeného zvýšení tohoto limitu. Vyšší limit je důležitý i proto, aby na něj mohl být co nejdříve navázán nedávno poslanci schválený institut jedné paušální daně. Do režimu paušální daně, který bude zatím omezen limitem ročních tržeb na 1 milion Kč, by tak následně mohl vstoupit širší okruh podnikatelů. Zvýšení limitu obratu, jehož překročením vzniká povinnost plátce DPH z 1 milionu na 1,2 miliony Kč nebo 2 mil. Kč, navrhl poslanec Jan Hrnčíř. Navýšení limitu na 2 miliony korun navrhl také poslanec Vojtěch Munzar.

Snížení regulatorní zátěže podnikatelů

Hospodářská komora doporučila poslancům schválit pozměňovací návrh usnadňující reakci na regulatorní zátěž podnikatelů. Jde o návrh Petra Dolínka, podle něhož by se o měsíc odložila účinnost prvního zvýšení sazeb daně z tabákových výrobků. Snížením regulatorní zátěže by bylo i zjednodušení konstrukce daně z příjmů fyzických osob v případě schválení některého z poslaneckých návrhů na zrušení superhrubé mzdy.

Miroslav Diro 
Hospodářská komora České republiky